ikona
1. Stupeň
Studijní témata pro 1. stupeň základní školy.

Recyklace odpadů

Využití odpadů je činnost, jejímž výsledkem je, že odpad slouží užitečnému účelu tím, že nahradí materiály používané ke konkrétnímu účelu, a to i v zařízení neurčeném k využití odpadů, nebo že je k tomuto konkrétnímu účelu upraven. Využitím odpadu je např. využití způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie nebo recyklace či znovuzískání části odpadu a opětovné použití.

recyklace_plasty_velka

  • Opětovným použitím jsou výrobky nebo jejich části, které nejsou odpadem, znovu použity ke stejnému účelu, ke kterému byly původně určeny,
  • Materiálové využití odpadů v sobě zahrnuje způsob využití odpadů zahrnující recyklaci a další způsoby využití odpadů jako materiálu k původnímu nebo jiným účelům, s výjimkou bezprostředního získání energie.
  • Recyklací odpadů je jakýkoliv způsob využití odpadů, kterým je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky pro původní nebo jiné účely jejich použití, včetně přepracování organických materiálů; recyklací odpadů není energetické využití a zpracování na výrobky, materiály nebo látky, které mají být použity jako palivo nebo zásypový materiál.

Sklo

Využívání skla začíná na dotřiďování lince. Dotřiďovací linky na sklo mohou být samostatné nebo součástí skláren. Jejich úkolem je bezchybně odstranit vše, co není ze skla a tudíž nelze nadále recyklovat. Toto dotřídění musí být velmi důkladné, aby nedošlo ke znehodnocení celé várky skleněných výrobků. V první fázi se ručně vyberou velké nečistoty, jako je keramika, porcelán, kovy a další pevné částice. Následně se sklo nadrtí a pomocí dopravníků a vibračních sít se upravuje. Nakonec se na požadovanou vysokou kvalitu čistí pomocí optoelektrických čidel. Nečistoty by se mohly dramaticky projevit na zhoršených vlastnostech nových skleněných výrobků. Běžnými nástrahami, se kterými si dotřiďovací linka na sklo snadno poradí, jsou etikety a kovové části.

Pečlivě vytříděné sklo putuje do skláren. Používání tříděného skleněného odpadu představuje ve sklárnách obrovské úspory energií a také náhradu primárních surovin. Do vsádky může přijít podle technologie 60 – 85 % tříděného skla. Střepy, které tvoří součást sklářského kmenu, jsou společně s jeho dalšími částmi taveny při teplotách kolem 800-1400°C. Z roztavené hmoty je možné vyfouknout nebo odlít nové výrobky. Velkou výhodou recyklace skla je fakt, že ho lze recyklovat neomezeně stále dokola.

Z vytříděného skla se vyrábí nejčastěji obalové sklo – lahve na minerálky, alkohol a pivo a jiné skleněné výrobky. Sklo se dále používá pro výrobu tepelných izolací – skelné vaty a pěnového skla nebo jako přísada do speciálních druhů betonů a do brusných hmot. V novém výrobku může být až 100% recyklovaného skla.

Plasty

Plasty je po svozu třeba řádně dotřídit a tím odstranit nežádoucí příměsi. Dále se pak roztřídí plasty podle materiálu na základní skupiny (PET, fólie, duté plastové obaly, polystyren a směsný plast). Každý z těchto druhů se zpracovává samostatně. Nejrozšířenější a zároveň nejžádanější plastový odpad – PET lahve, se dotřiďují obvykle ještě podle barev. Chybně vytříděné odpady a znečištěné plasty mohou sloužit jako alternativní palivo v cementárnách a jiných provozech.

Podle druhů roztříděné a slisované plasty se až ve  dvousetkilových balících odvezou z třídící linky ke zpracovatelům, kde se dále drtí, perou a přetvářejí na suroviny pro výrobu finálních produktů. Nejběžnějším produktem recyklace plastů je tzv. regranulát, což je vstupní surovina pro výrobu nových plastů v podobě malých peciček. Regranulované odpadní plasty najdete ve většině nových plastových výrobků.

 Recyklované plasty mají široké použití. Pěnový polystyren se zpracovává do izolačních tvárnic případně lehčeného betonu a dalších tepelných izolací. Druhově neroztříděné směsné plasty se zpracovávají například na stavební a zahradní prvky jakou jsou ploty, zatravňovací dlažba, protihlukové zábrany či zahradní kompostéry. Z vytříděných PET lahví se vyrábějí technická či textilní vlákna a z nich pak koberce nebo oděvy případně nové láhve, vázací pásky, apod.

Plastové sáčky, fólie nebo tašky se převážně regranulují a následně slouží k výrobě nových fólií. V ČR zpracovávají odpadní plasty např. Silon v Plané nad Lužnicí, Transform v Lázních Bohdaneč a mnoho dalších.

Papír

Papír je třeba před samotným zpracováním ručně dotřídit podle požadavků jednotlivých odběratelů na jednotlivé druhy (noviny, časopisy, karton-lepenka a ostatní papír) a také odstranit nežádoucí příměsi (špatně vytříděné odpadky). Takto dotříděný papír se pak odváží slisovaný v balících k recyklaci do papíren a dalších zařízení.

Nejběžnější formou recyklace papíru je jeho opětovná výroba v papírnách. V nich se papír nasype do velké nádrže s vodou, kde se rozmixuje na řídkou kaši obsahující papírová vlákna. Ta se postupně zbaví nečistot, jako jsou kancelářské sponky, okénka z obálek a další nežádoucí příměsi. Výroba papíru pak spočívá v nanášení této směsi na papírenské síto, kde se již tvoří tenká vrstvička papíru, dále následuje její lisování. Nejdůležitějším procesem je pak sušení papíru, protože při nanášení na síto obsahuje papírovina až 96% vody. Papír se dá v průměru recyklovat 5 až 7krát, každou recyklací se papírenské vlákno zkracuje, ve výjimečných případech je možná recyklace až 20x. Další možností recyklace papírových odpadů je výroba tepelných izolací a příměsí do stavebních hmot, energetické využití, nebo i výroba kompostu a bioplynu.

Recyklovaný papír je asi nejznámějším recyklovaným materiálem neboť se historicky začal sbírat už v 50. letech minulého století – pravdou je, že většina papíru (i tam, kde to není uvedeno) je recyklovaná. Z typických recyklovaných výrobků každodenního využití můžeme jmenovat toaletní papír, noviny, kancelářský papír a různé krabice z lepenky. Ve škole děti píší do recyklovaných sešitů a ve výtvarné výchově s papírem také často pracují. Méně známými výrobky jsou pak papírové brikety nebo papírové stavební izolace. Nejméně kvalitním papírem je tzv. nasávaná kartonáž, což jsou například obaly od vajíček.

Dotřiďovací linky určené pro úpravu nápojových kartonů jsou ve většině případů ty samé, na kterých se dotřiďuje papír nebo plasty. Jejich úkolem je odstranit z vytříděného nápojového kartonu nežádoucí příměsi a vytvořit tak požadovanou surovinu pro zpracovatele. Tam, kde se nápojové kartony sbírají společně s jiným tříděným odpadem (plastem nebo papírem), má dotřiďovací linka za úkol jednotlivé materiály takto tříděného odpadu oddělit.

Z třídící linky jsou slisované balíky nápojových kartonů dopravovány k finálnímu zpracování.

V České republice se využívají dva způsoby zpracování nápojových kartonů. První z nich je v papírnách, protože nápojové kartony obsahují vysoce kvalitní papírová vlákna. Papírny zpracovávají nápojové kartony stejně jako sběrový papír, tedy rozmixují jej ve vodní lázni. Papírová vlákna se pak použijí na výrobu nových papírových výrobků. Zbylý polyetylén a hliník se použije například jako palivo do cementáren nebo se zpracovává na další výrobky. Druhou možností recyklace nápojových kartonů je výroba stavebních a izolačních desek. V tomto případě se nápojové kartony rozdrtí, vyperou, usuší a pak se při teplotách okolo 200°C lisují do desek. Tyto desky mají mnoho vlastností podobných sádrokartonu a mají i podobné využití.

Z nápojových kartonů se vyrábí buď papír, který má vysokou kvalitu nebo se z nápojových kartonů lisují stavební desky, které slouží jako podlahová krytina nebo i pro stavbu celých domů. Menší rodinný domek vyžaduje přes pět tun těchto desek.

0

Diskuse


Zapojte se do diskuse!