ikona
1. Stupeň
Studijní témata pro 1. stupeň základní školy.

Skupenství vody

Voda, jako chemická látka se vyskytuje v přírodě ve všech skupenstvích:

  • plynném – vzdušná vlhkost, pára, mlha
  • kapalném – voda pozemní ve vodních tocích a oceánech, i voda podzemní
  • pevném – ve formě ledové a sněhové pokrývky.

 
skupenstvi_vody_velka

Zemní a vzdušná voda

Asi 98 % vody na světě se nachází v oceánech. Slaná oceánská voda se však nehodí ani k pití, ani k hospodářským účelům. Většina světa získává sladkou vodu přírodním vodním cyklem, procesem, který ovlivňují sluneční teplo a gravitace. V některých pouštních územích s nedostatkem sladké vody je mořská voda odsolována.

V oceánech, jež pokrývají asi 71 % zemského povrchu, dochází působením slunečního tepla k vypařování. Část vodní páry, která stoupá vzdušnými proudy, se sráží a jako déšť se vrací zpět do oceánů. Velké množství vodní páry se díky cirkulaci vzduchu přenáší nad pevninu, kde se sráží v podobě deště a sněhu. Zde pokračuje koloběh. Část srážek se ve slunečním teple znovu vypaří a část se vsákne do půdy, kde vytváří podzemní vodu. Srážková voda rovněž stéká po zemském povrchu jako tzv. dešťový ron. Ten se shromažďuje se do stružek a dále plyne do toků a řek.

V polárních a vysokohorských územích se sněhové srážky zpevňují v led, který tvoří ledové příkrovy a ledovce. Díky gravitační síle se tato ledová tělesa pohybují. Nakonec se mohou vrátit do oceánů jako odlámané kusy – plovoucí kry.

Z celkového množství vody na pevnině je více než 75 % obsaženo v ledovcích (např. v Grónsku a Antarktidě). Ze zbývající vody je asi 22 % voda podzemní. Poměrně malé množství vody obsahují Jezera, řeky a půda. Voda v půdě vyživující rostliny se nazývá kapilární.

Podzemní voda

Podzemní voda proniká propustnými horninami tvořícími zónu intermitentní saturace (střídavého nasycení). Tato vrstva může zadržovat podzemní vodu po souvislém dešti, ale brzy vysychá. Povrch této zóny nazýváme hladinou podzemní vody. Začíná v hloubce do 30 m pod povrchem a pokračuje až pod horniny, jimiž voda neprosákne. Na některých místech protíná hladina podzemní vody zemský povrch a vytváří například oázy v pouštních prohlubeninách, jinde bažiny, jezera a prameny. Prameny můžeme nalézt při úpatí svahu nebo v horském údolí tam, kde hladina podzemní vody vychází na povrch. Pramenná voda bývá obvykle čistá a pitná, protože prochází jemnými póry hornin, např. pískovců, jež filtrují nečistoty.

Některé prameny obsahují tolik nerostných látek, že se jejich voda uplatnila i v lékařství. Mnohé z těchto léčivých pramenů, kolem nichž vyrostla celá lázeňská města, bývají termální.

Rozdělení vod

Vody se rozlišují podle původu a podle použití. Podle původu je dělíme na vody přírodní a odpadní. Mezi přírodní vody patří:

  • vody atmosférické
  • vody podzemní – půdní
    • prosté
    • minerální
  • vody povrchové – tekoucí
    • stojaté
    • mořské

 
Odpadní vody se dělí podle původu na:

  • odpadní vody splaškové (splašky)
  • odpadní vody průmyslové – ty se dále dělí podle původu nebo podle převládající složky

 
Podle způsobu použití vody dělíme na:

  • vodu pitnou
  • vodu užitkovou
  • vodu provozní
  • ostatní – zvláštní požadavky na kvalitu a složení vody mají např. vody pro rekreaci, závlahy, chov ryb, vody chladící, kotelní a další.
0

Diskuse


Zapojte se do diskuse!