ikona
1. Stupeň
Studijní témata pro 1. stupeň základní školy.

Sladká povrchová voda

Voda tekoucí

Vodní tok se dělí pramen, horní tok, střední tok, dolní tok a vyústění. Jednotlivé části se od sebe liší především obsahem živin a kyslíku. Na to je úzce navázán výskyt rybích druhů.

pramen_velka

Voda stojatá

Do vody stojaté řadíme rybníky a jezera, drobné vody, bažiny, slatiny, tůňky, rašeliniště. Odlišnost vody stojaté od tekoucí je jasná je zde omezenější cirkulace vody, a místo horizontálního charakteru převládá důležitost vertikálního jevu. V jednotlivých vrstvách se značně liší základní vodní charakteristika (obsah kyslíku, množství světla, teplota, organismy apod.)

Obsah kyslíku: největší obsah kyslíku najdeme ve vodních nádržích u přítoku a u hladiny. Čím jdeme níže tím méně je zde kyslíku. Záleží na velikosti nádrže, zda a jak moc se zde tento jev projeví.

Množství světla: je limitujícím faktorem pro výskyt vodních rostlin a fytoplanktonu.

Teplota: teplota vody ovlivňuje rozmanitost a početnost organismů. U stojatých nádržích je výrazný jev tzv. anomálie vody, tzn. voda má největší hustotu při 4°C což umožňuje organismům přežívat u dna zimní období. Důležitá je opět velikost nádrže, aby se tento jev mohl projevit.

Základní části stojatých vod

Volná hladina vodní nádrže neboli Pelagiál má oproti bentálu – dnu nádrže dostatek světla i kyslíku. Bentál je obýván bentosem (organismy žijícími na dně) je zde dostatek živin, ovšem méně kyslíku a světla. Lépe je na tom příbřežní prosvětlená zóna bentálu – litorál. Specifickou částí je pak profundál – část dna pod kompenzačním bodem (v přirozených mělkých nádržích chybí).

Dělení vodních nádrží

  • Umělé a přirozené

Ty přirozené vodní nádrže vznikly různými způsoby. Podle toho je také dělíme. Z dob, kdy bylo území pokryto ledovcem, nám zůstala ledovcová jezírka (plesa). Jiné nádrže mohou být například původu tektonického, vulkanického, krasového. Vznikly i říční nádrže a nádrže při mořském pobřeží. Námi vytvořené jsou například rybníky nebo údolní nádrže (záleží na době zdržení vody).

Malá produkce org.hmoty, dostatek kyslíku, malá tvorba sedimentů charakterizuje vody Oligotrofní. Vody eutrofní se naopak vyznačují velkou produkcí org.hmoty, malým množstvím kyslíku. Distrofní vody mají malé množství org. látek, ale vysoký obsah huminových kyselin.

Zvláštní druhy stojatých vod – za takovýto druh stojaté vody lze považovat například rašeliniště. Jedná se o mokřadní ekosystém, který je tvořen vodní plochou a masou mechu rašeliníku. Chudý na N, P, naopak obsahuje velké množství huminových kyselin.

V níže položených oblastech zazemněním jezer (laicky řečeno vsáknutím jezerní vody do země) slatiny. Slatinné bahno bývá často léčivé. Používá se například při léčbě kožních nemocí. Mokřadní ekosystém ve výše položených lokalitách se nazývá také vrchoviště. Hlavním zdrojem vody je srážková voda.

Trochu zvlášť stojí údolní nádrže, které tvoří jakýsi přechod mezi vodou stojatou a tekoucí.

Vodní nádrže, přirozené nebo umělé, jsou součástí kulturní krajiny ČR.

0

Diskuse


Zapojte se do diskuse!