ikona
1. Stupeň
Studijní témata pro 1. stupeň základní školy.

Voda v České republice

Vodní zdroje mají v České republice zcela jedinečné postavení, neboť kvůli geografické poloze prakticky všechna voda odtéká z našeho území do tří moří – Severního, Baltského a Černého. Zásoby vody jsou u nás závislé pouze na atmosférických srážkách. Z toho důvodu připadá na jednoho obyvatele zhruba poloviční množství vody v porovnání se zeměmi Evropské unie.

voda_v_cr_velka

Proto je nutné se dobře starat o vodní zdroje, chránit je před znečištěním, účelně s vodou hospodařit, neplýtvat vodou a akumulovat vodu v nádržích pro překlenutí suchých období. Všechny naše významnější toky odvádějí vodu na území sousedních státu.

Rozvodí Severního, Baltského a Černého moře dělí území naší republiky na tři hlavní povodí: Labe, Odry a Moravy.

Jezera v ČR

  • jezera vzniklá sesuvem – Mladotické jezero, které vzniklo po zahrazení údolí Mladotického potoka sesuvem způsobeným mohutnou povodní v roce 1872.
  • fluviální jezera – jezera vzniklá odškrcením meandrů; jsou hojná např.
  • ve středním Polabí, Litovelském Pomoraví, při soutoku Moravy a Dyje a na horním toku Lužnice.
  • organogenní jezera – rašeliniště a vrchoviště (např. Velké Mechové jezero na Rejvízu v Jeseníkách, Modravské slatě), jedná se o mělká jezera s velkým množství rašelin.
  • glaciální jezera – na české straně Šumavy se jich nachází pět, a to Plešné, Černé, Čertovo, Prášilské a Pleso (Laka). V Bavorsku se nacházejí 3 další – Velké a Malé Javorské a Roklanské.
  • antropogenní jezera – zatopené lomy, pískovny, doly; na území republiky je celkem 680 antropogenních jezer.

machovo_jezero

Přehradní nádrže v České republice

Byly budovány především v druhé polovině 20. století. V roce 1945 bylo v Československu 41 přehradních nádrží, v roce 1975 bylo jen na území České republiky 100 vodních nádrží a v roce 2003 se na našem území nacházelo 115 vodních nádrží. Díky výstavbě přehrad a dostatečným zásobám vody, mohlo dojít k hospodářskému rozvoji.

Význam přehradních nádrží tkví v tom, že ochraňují obyvatelstvo před povodněmi, umožňují splavnit toky, lze z nich odebírat vodu pro závlahy polí a pro potřeby průmyslu. Dále lze využít přehradní nádrže pro rybolov, rekreační využití či pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Přehradní nádrže jsou součástí ekosystému krajiny.

Problémy vodních nádrží jsou zejména jejich zanášení sedimenty a znečišťování odpadními vodami ze sídel, průmyslu (těžké kovy) a zemědělských ploch (hnojiva, postřiky). Díky znečišťování vodních nádrží hnojivy, dochází v nich k eutrofizaci (přebytek dusíku a fosforu) a růstu “vodního květu”, přičemž dochází k nadměrné spotřebě kyslíku ve vodě, který následně chybí vodním organismům.

nadrz_orlik

Rybníky

Rybníky jsou mělké vodní nádrže sloužící především k chovu ryb, ale i jiným účelům. Rybníkářství má v českých zemích bohatou tradici; nejstarší rybník v Čechách vznikl již v roce 1115 (podle zakládací listiny kladrubského kláštera). K rozvoji rybníkářství docházelo za vlády Jana Lucemburského a především pak za vlády Karla IV. ve druhé polovině 14. století. Z této doby pochází nejstarší jihočeský rybník Dvořiště (1363). V husitské době nastává přechodný útlum, v polovině 15. století, kdy se jižní Čechy stávají panstvím Rožmberků, dochází k novému rozvoji. Na přelomu 15. a 16. století začíná z jednotlivých rybníků vznikat důmyslná soustava. Kromě Třeboňské pánve jsou dalšími rybničními regiony Českobudějovická pánev, Lnářsko-Blatensko, Polabí, Českomoravská vrchovina, povodí dolní Dyje (rybník Nesyt) a horní Odry.

Celkově se v České republice nachází asi 21 000 rybníků o celkové ploše 49 000 ha (z toho 40 000 ha v Čechách). V jižních Čechách se nachází 10 rybníků s plochou větší než 200 ha, přičemž takto velké rybníky se na jiných místech republiky nachází jen ojediněle (Dokeský rybník neboli Máchovo jezero, Žehuňský rybník, Nesyt, Velké Dářko).

Rašeliniště a slatiny v České republice

Jedná se o zamokřená území v horských rašeliništích na rozvodí (zvána též horská vrchoviště) či níže položených slatinách. Jsou zde častá jezera organogenního původu, která vznikají zadržením srážkové či podzemní vody v mělkých depresích za spoluúčasti procesů rašelinění či tvorby slatin. Rozlišují se tedy jezera rašelinná a slatinná.

Rašelinná jezírka jsou všeobecně malých rozměrů a vyskytují se téměř ve všech našich pohraničních pohořích. Nejvíce se jich nachází v klidovém území Modravské slatě v centrální části Šumavy (Rokytecká slať, Roklanská slať, Mlynářské slatě, Novohuťské močály aj.).

Studánky

Studánka, též svatyně je stavebně upravený výtok malého pramene, který vyvěrá z podzemí.

0

Diskuse


Zapojte se do diskuse!