ikona
1. Stupeň
Studijní témata pro 1. stupeň základní školy.

Vodní toky

Dle vodního zákona vodní tok zahrnuje povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úseky. Podle stavu se rozdělují toky na:

  • přirozený vodní tok
  • umělý tok
  • upravený tok.

 
vodni_toky_velka

Vodárenský tok je určený jako zdroj vody k hromadnému zásobování obyvatelstva pitnou a užitkovou vodou.

Vodní cesta – vodní tok, po kterém je možné provozovat pravidelnou lodní dopravu.

Tok, nebo úsek jeho koryta, kterým probíhá státní hranice, je hraničním tokem.

Vodní toky jsou předmětem správy.

Toky se člení na:

  • významné vodní toky
  • drobné vodní toky.

 
Seznam významných vodních toků stanovilo Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (Vyhl. č. 267/2005 Sb.). Vodní tok představuje složitý ekosystém, zahrnující jednak složku vodního prostředí, tj. koryto a vodní prostor, jednak složku suchozemskou, kterou tvoří doprovodné porosty a navazující niva.

Základní charakteristikou přirozeného průběhu dna koryta toku v podélném i příčném směru je střídání výmolů a brodů. Utváření dna koryta určuje vlastnosti biotopu vodního prostředí toku. Uplatňuje se především průběh povrchu dna – morfologická členitost, výskyt tůní, proudových stínů a úkrytů, struktura a mocnost dnové vrstvy, oživení bentickými organismy.

Rozdílnost přírodních podmínek biotopů tekoucích vod vyjadřují tzv. rybí pásma, která vymezují životní prostředí vhodná pro určitou biotu.

Vodní toky a přiléhající niva, patří k hlavním krajinotvorným prvkům, představují prvky stabilizující krajinné přírodní prostředí. Tvoří kostru krajinného ekosystému. Jsou výsledkem dlouhodobého působení prvků krajinného prostředí.

Druhy vodních toků dělí na:

Přirozené

Přirozené vodní toky se dále rozdělují podle velikosti na několik typů, nicméně hranice mezi jednotlivými pojmy nejsou zcela jasně dané a ani hydrologové je neužívají jednotně:

  • bystřina – malý vodní tok se značným a proměnlivým sklonem dna,
  • potok – menší vodní tok s vyrovnanějším a mírnějším sklonem,
  • říčka – velikostní přechod mezi potokem a řekou,
  • řeka – větší vodní tok,
  • veletok – obvykle se vymezuje jako řeka alespoň 500 km dlouhá s plochou povodí alespoň 100 000 km2,
  • průtok – spojnice mezi dvěma vodními plochami nebo vodními toky.

Umělé – antropogenní

Jde o díla, která byla vytvořena člověkem:

Vodní díla v krajině

V krajině se vyskytuje široká škála přirozených i člověkem vytvořených vodních útvarů. Jsou nedílnou součástí přírodního prostředí. Postupně se však převáděly a převádějí přirozené vodní útvary na umělé, budují se vodní díla. Každé vodní dílo ovlivní ráz krajiny, hydrologické poměry, ovlivní stav a vývoj životního prostředí v daném území.

Vodní díla jsou vymezena § 55 vodního zákona.

Za vodní díla se považují:

stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užíváním vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům, a to:

  • přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,
  • stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků,
  • stavby vodovodních řadů, vodárenských objektů, kanalizačních stok, čistíren odpadních vod,
  • stavby na ochranu před povodněmi,
  • stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků,
  • stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích,
  • stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu,
  • stavby odkališť,
  • stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod,
  • studny,
  • stavby k hrazení bystřin a strží.

 
K největším vodním dílům, která výrazně ovlivňují ráz krajiny a vodohospodářské podmínky v povodí, patří přehrady.

Přehrady

Přehrady jsou složité inženýrské vodohospodářské stavby většinou vybavené náročnou technologií pro využití vodní energie. Jsou to člověkem vybudovaná vodní tělesa, která přehrazují vodní tok a následně vyvolávají zatopení údolí nad tělesem hráze. Přehrady mají různé účely, např. hydroenergetické, regulaci průtoků vedoucí k nadlepšení vodních stavů v toku pod přehradou tak, aby byly umožněny potřebné odběry vody na dolní trati toků pro průmysl, plavbu, zavlažování atd.

Vodohospodářské nádrže slouží pro akumulaci vody pro zásobování obyvatel pitnou vodou.

Další využití nadržené vody (vodní zdrže), je pro rekreaci, sportovní rybolov, vodní sporty. Velká rozloha zatopeného území příznivě ovlivňuje mikroklima v širší oblasti.

Každá přehrada má víceúčelový charakter. Provoz nádrže se řídí vodoprávně schváleným manipulačním a provozním řádem. Význam přehrad pro protipovodňovou ochranu na toku je dán jejich vodohospodářským řešením a manipulací s vodou. Retenční prostor přehrad většinou není rozhodující, představuje však zachycení cca 400 mil. m3 vody z povodňové vlny.

0

Diskuse


Zapojte se do diskuse!