ikona
1. Stupeň
Studijní témata pro 1. stupeň základní školy.

Význam vzduchu pro život

Bez vzduchu – atmosféry – by Země byla jenom kus kamene bez jakéhokoliv života. Rostliny ani živočichové by neexistovali, protože by neměli co dýchat. Změny teplot mezi dnem a nocí by dosahovaly řádu stovek stupňů.

vzduch_vyznam_velka

Zemský povrch by byl ozařován tvrdým ultrafialovým zářením. Ultrafialové záření (UV) je elektromagnetické vlnění za fialovým – krátkovlným okrajem viditelného spektra. Přirozeným zdrojem UV záření je Slunce. V zemské atmosféře se většina UV záření pohltí, což snižuje jeho intenzitu na úroveň slučitelnou se životem. Většina tvrdého UV záření je rozptýlena již v ionosféře; další část potom pohlcena v ostatních vrstvách atmosféry: exosféře, termosféře, mezosféře, stratosféře a troposféře. Největší vliv na průchod UV záření má stratosféra, která obsahuje ozón a dostala tak název ozónová vrstva. Stratosferický ozon je nezbytný k ochraně života na Zemi, neboť dokáže pohltit většinu slunečního UV záření vlnových délek 240–290 nm.

Množství UV záření pronikající atmosférou výrazně ovlivňuje i aktuální stav nízkých vrstev atmosféry – počasí.

Vzduch má vliv na všechny chemické proměny jak v neživé přírodě, tak i v živých organismech. Prakticky všechny živé organismy (živá příroda) by bez kyslíku z ovzduší nemohly vůbec existovat, protože by neměli co dýchat

Vzduch má i své významné fyzikálně chemické vlastnosti, jedná se zejména o transport vody neboli koloběh vody v ovzduší. Kromě toho tepelná kapacita vzduchu udržuje na Zemi teplotu přijatelnou pro život, jinak by na noční straně naší planety byl mráz několika desítek stupňů, kdežto na denní straně by bylo více než stostupňové horko. Změny teplot mezi dnem a nocí by tak dosahovaly řádu stovek stupňů.

Interakce atmosféry s dalšími sférami Země

Zemská atmosféra je samozřejmě v přímém kontaktu se zemským povrchem a povrchem oceánů. Dochází mezi nimi jednak k přenosu tepla – zatímco atmosféra je pro sluneční záření malá překážka, zemský povrch je slunečními paprsky zahříván a následně předává teplo spodním vrstvám vzduchu – a také k výměně plynů a pevných částic. Ze země se do vzduchu dostávají například prachové částice, z povrchu moře s vodou i sůl, která pak působí na tvorbu oblačnosti a srážek. Atmosféra pak předává zemskému povrchu plyny, které se účastní geochemických cyklů.

Cirkulace v atmosféře

Ovzduší je v neustálém pohybu. Ovlivňuje ho řada faktorů. Především je to Slunce, které dodává Zemi energii. A protože ohřívá povrch nerovnoměrně, dochází k výstupným a sestupným pohybům a k velkoprostorové cirkulaci vzduchu v pásech rovnoběžných s rovníkem. Dalším faktorem je rotace Země, díky které se vytvářejí oblasti s rozdílným tlakem (tlakové výše a níže), které přinášejí typický ráz počasí. Cirkulace probíhá i v malých měřítkách, jako jsou horská údolí, pobřeží moře nebo městské aglomerace. V poslední době se zdá, že cirkulaci atmosféry začínají ovlivňovat i lidé.

0

Diskuse


Zapojte se do diskuse!