ikona
2. Stupeň
Studijní témata pro 2. stupeň základní školy.

Globální problémy ovzduší

Klimatická změna

Podnebí neboli klima je dlouhodobý stav počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem aktivního povrchu a dnes i člověkem. Změny probíhají v dlouhodobých časových úsecích. Klimatické změny je termín používaný jako označení změn v zemském klimatu anebo v zemských regionálních klimatech. Popisuje změny probíhající po dobu desítek až tisíců roků z pohledu průměrných teplot.

klimaticka_zmena_velka

Tyto změny mohou být způsobené přírodními změnami anebo lidskou činností. Změny podnebí ovlivňovaly člověka už od počátku. Lidé na ně reagovali přizpůsobením se anebo stěhováním se na jiná místa. Po dobu poslední doby ledové poklesly hladiny moří a lidé mohli putovat mezi jednotlivými kontinenty. Země byla vystavena mnohým přírodním změnám a katastrofám. Patří mezi ně například malá doba ledová, kterou zažila Evropa na začátku středověku.

Současná klimatická změna je mezi veřejností známa spíše pod pojmem „globální oteplování“. Příčinou současné klimatické změny (historie klimatických změn se píše již od pravěku) je zesílený skleníkový efekt.

Skleníkový efekt je proces, při kterém atmosféra způsobuje ohřívání planety tím, že snadno propouští sluneční záření, ale tepelné záření o větších vlnových délkách zpětně vyzařované z povrchu planety účinně absorbuje (pomocí skleníkových plynů) a brání tak jeho okamžitému úniku do prostoru.

Skleníkový efekt se vyskytuje přirozeně na Zemi téměř od jejího vzniku. Bez výskytu skleníkových plynů by průměrná teplota při povrchu Země byla −18 °C. Skleníkový efekt je nezbytným předpokladem života na Zemi.

schema_sklenikovy_efekt

Antropogenní skleníkový efekt je označení pro příspěvek lidské činnosti ke skleníkovému efektu, který je tímto zesílen. Je způsoben spalováním fosilních paliv, kácením lesů a globálními změnami krajiny, což má za následek zvýšení koncentrace skleníkových plynů.

Antropogenní skleníkový efekt přispívá ke globální klimatické změně. Přestože většina vědců považuje vliv lidského konání na klima za prokázaný, je předmětem sporu míra tohoto vlivu. Příčinou zesílení skleníkového efektu je nárůst v koncentraci skleníkových plynů v atmosféře, které pohlcují teplo vyzařované povrchem Země.

Skleníkový plyn Zdroje Ekvivalent oxidu uhličitého
Vodní pára Moře, oceány, sladkovodní zdroje, obecně hydrosféra. >10000
Oxid uhličitý Spalování fosilních paliv a biomasy, odlesňování, rozklad organických látek, lesní požáry, eroze, vulkanická činnost. 1
Metan Mokřady, močály a tundra, rozklad organických látek, termiti, spalování biomasy a skládky odpadů, zpracování zemního plynu a ropy, uhelné zdroje, úniky plynu, chov dobytka, pěstování rýže, tání permafrostu. 20
Oxid dusný Lesy, louky, oceány, půda, zpracování půdy, zemědělská hnojiva, spalování fosilních paliv a biomasy, změna v užívání půdy. 200
freony Chladicí zařízení, aerosoly, plastické pěny, rozpouštědla, počítačový průmysl, sterilanty, farmaceutický průmysl. 7500
ozon Vytváří se přirozeně reakcí fotochemickou reakcí sluneční záření s molekulami kyslíku a uměle jako součást fotochemického smogu. 2000

 

K projevům klimatické změny patří extrenality počasí, ústup ledovců (pevninských i horských) a šíření nemocí v důsledku rozšiřování organismů do příhodnějších oblastí.

Ozonová díra

Ozonová díra je označení pro oblast stratosféry s oslabenou vrstvou ozonu. Ozonová vrstva je část stratosféry ve výšce 25 – 35 km nad zemským povrchem, v níž se nachází značně zvýšený poměr ozonu vůči běžnému dvouatomovému kyslíku. Hraje mimořádně významnou roli pro pozemský život, neboť chrání planetu před ultrafialovým zářením.

Mírou množství ozonu ve sloupci nad povrchem je dobsonova jednotka. K nárůstu obsahu ozonu zde dochází při střetu molekul kyslíku s fotony ultrafialového slunečního záření. Při střetu dojde k rozštěpení molekuly na dva atomy, které ihned reagují s okolními molekulami kyslíku za vzniku ozonu. Molekula ozonu snadno absorbuje energii jiného UV-fotonu a výsledkem je snížení energie procházejícího ultrafialového záření.

ozonova_vrstva_schema

Od roku 1930 jsou vyráběny halogenované uhlovodíky (freony), které jsou použity v chladicích a hnacích médiích, v aerosolech, nadouvadlech, hasicích přístrojích a čisticích prostředcích. V roce 1974 byla poprvé vyslovena hypotéza (která se později potvrdila), že freony, pronikají do stratosféry (10 až 50 km nad povrch Země), kde se z nich odštěpuje chlór a fluor, které se podílejí na rozkladu ozonu. Snižují tak obsah ozonu ve stratosféře. Největší zeslabení ozonové vrstvy je v důsledku proudění vzduchu nad Antarktidou.

Zeslabená vrstva ozonu představuje větší pravděpodobnost průniku UV-B a UV-C záření, které je karcinogenní. U lidí a zvířat může zvýšená intenzita UV záření způsobit poškození zraku, vyvolat rakovinu kůže a snížení imunity. U rostlin včetně mořského fytoplanktonu snížený růst a sníženou odolnost vůči škůdcům.

0

Diskuse


Zapojte se do diskuse!