ikona
2. Stupeň
Studijní témata pro 2. stupeň základní školy.

Voda – nepřítel člověka

Povodně jsou přírodním fenoménem, kterému se lze jen velmi obtížně bránit. Jsou nezávislé na administrativních hranicích a často přicházejí v nejméně očekávané době. Ochrana před povodněmi prodělala nejen v České republice značný vývoj a přinesla řadu mezinárodních aktivit i na úrovni Evropské unie.

povoden_velka

Povodeň

Povodeň je mimořádná událost, kdy se následkem dešťů, táním sněhu a ledovců nebo náhlým uvolněním překážky ve vodním toku – tzv. zvláštní povodně (protržení hráze přehrady, sesuv svahu během dešťů, atd.) zvětší průtok vody a zvedne hladinu tak, že se voda z koryt vylévá a zaplavuje okolní území.

Nejčastější příčiny povodní:

dlouhotrvající nebo přívalové deště podpořené dalšími okolnostmi, zejména  –  rychlým táním sněhu, zmrzlou půdou, nepropustným povrchem nebo nasáklou půdou, hromadění ledových ker, nedostatečností kanalizačního systému, nadbytkem zpevněných ploch a dalšími okolnostmi.

Rychlost vody při povodních je značná, takže ohrožuje naše životy a zdraví, životní prostředí, majetek. Zranitelní jsou všichni, kdo žijí v blízkosti vodního toku, anebo v místech nedostatečné kanalizace.

Povodně jsou doprovázeny ztrátami na životech, životním prostředí  a majetku a na infrastruktuře s následnými škodami v podnikání. Další problémy vznikají z kontaminované vody.

Rychlost vzniku povodně závisí na mnoha faktorech a varování není vždy možné!!!

Ochrana před povodněmi

V roce 2010 byl novelizován zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Tato dlouho očekávaná novela byla provedena zákonem č. 150/2010 Sb., který nabyl účinnosti 1. srpna 2010.

Novela udržela kontinuitu v oblasti vodního práva, reaguje však například na připomínky Evropské komise k transpozici Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (dále jen rámcová směrnice) do české legislativy. Dále nově transponuje požadavky Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES, o vyhodnocování a zvládáni povodňových rizik (dále jen povodňová směrnice).

Významné změny jsou i v Hlavě IX o ochraně před povodněmi, které reaguji na požadavky evropské povodňové směrnice, ale také na zkušenosti z uplynulých povodni, zejména v letech 2002, 2006 a 2009. Úpravy se promítly do rozšíření možnosti rychlejší aktivizace povodňových orgánů a rozlišování různých typů protipovodňových opatření.

Nově se ochranou před povodněmi rozumí činnosti a opatřeni k předcházení a zvládnuti povodňového rizika v ohroženém území. Zajišťuje se systematickou prevenci a operativními opatřeními.

Zvládání povodňových rizik je podrobněji rozvedeno v novém § 64a, kde je také provázáno se systémem plánování v oblasti vod.

Novela zákona upravuje dělení povodňových opatření na:

  1. přípravná opatření, mezi něž patři například stanoveni záplavových území, vymezeni směrodatných limitů stupňů povodňové aktivity, povodňové plány, či příprava předpovědní a hlásné povodňové služby,
  2. opatřeni při nebezpečí povodně a za povodně, kterými jsou např. činnosti hlásné a předpovědní povodňové služby, řízené ovlivňování odtokových poměrů, povodňové zabezpečovací a záchranné práce,
  3. opatření po povodni, mezi něž patři evidenční a dokumentační práce, vyhodnoceni povodně a obnova území po povodni.

Z hlediska Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je významná úprava znění § 70, kdy do definice prvního stupně povodňové aktivity (bdělosti) přibylo ustanovení, že „tento stav nastává rovněž vydáním výstražné informace předpovědní povodňové služby“.

V návaznosti na toto ustanovení by měly povodňové orgány zahájit svou činnost v souladu s požadavky svých povodňových plánů okamžitě po vydání výstrahy, tedy s významným předstihem před vlastním pozorovaným vzestupem hladiny vodního toku nad úroveň limitního stavu 1. SPA. Předpovědní povodňovou službu zabezpečuje podle § 73 nadále Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správcem povodí.

Účel této služby byl novelou upřesněn – informuje povodňové orgány a další účastníky ochrany před povodněmi o nebezpečí vzniku povodně a o jejím vzniku a dalším nebezpečném vývoji.

S ohledem na úpravu definice 1. SPA, který se nevyhlašuje, ale přímo nastává nyní též při vydání výstražné informace, stoupla i odpovědnost ČHMÚ při jejich vydávání.

Nově také § 73 zákona obsahuje ustanoveni, že pro předávání informaci předpovědní a hlásné povodňové služby se využívá operačních a informačních středisek Hasičského záchranného sboru ČR a složek integrovaného záchranného systému.

Stupně povodňové aktivity

Rozsah opatření prováděných na ochranu před povodněmi se řídí mírou povodňového nebezpečí. Ta se vyjadřuje třemi stupni povodňové aktivity:

  1. stupeň – bdělost (1. SPA) se nevyhlašuje, nastává při nebezpečí povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí. Vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému zdroji povodňového nebezpečí, zpravidla zahajuje činnost hlídková a hlásná služba. Za stav bdělosti se rovněž považuje situace označená předpovědní povodňovou službou ČHMÚ.

Na vodních dílech nastává tento stav i při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností, které by z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných okolností mohly vést ke vzniku nebezpečí zvláštní povodně.

  1. stupeň – pohotovost (2. SPA), vyhlašuje příslušný povodňový orgán v případě, že nebezpečí povodně přeroste ve skutečný povodňový jev, avšak ještě nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto. Vývoj situace je nutno nadále pečlivě sledovat, aktivizují se povodňové orgány a další složky povodňové služby, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, podle možnosti se provádějí opatření ke zmírnění průběhu povodně.

Vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti. Aktivizují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu.

  1. stupeň – ohrožení (3. SPA) vyhlašuje příslušný povodňový orgán při bezprostředním nebezpečí nebo při vzniku větších škod, při ohrožení životů a majetku v záplavovém území.

Vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření. Provádějí se zabezpečovací a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace.

Stupně povodňové aktivity jsou obvykle vázané na určité objektivně stanovené vodní stavy nebo průtoky v hlásném profilu vodního toku (denní úhrn srážek, hladina vody v nádrži, průsak nebo deformace hráze, vznik ledových nápěchů a barier, chod ledu apod.). Směrodatné stavy pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity jsou obsaženy v povodňových plánech a spolu s nimi schvalovány povodňovými orgány.

Stupně povodňové aktivity vyhlašuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na základě společného měření vodních stavů toků a to společně se státními podniky Povodí.

První stupeň povodňové aktivity nastává při dosažení směrodatného stavu a při jeho pominutí zaniká. Druhý a třetí stupeň povodňové aktivity vyhlašují a odvolávají povodňové orgány, přičemž dosažení směrodatného stavu je objektivním podnětem k vyhlášení.

Povodňové orgány však mohou vyhlásit stupně povodňové aktivity i z jiných důvodů, např. na základě výstrahy předpovědní povodňové služby ČHMÚ nebo doporučení správců povodí.

Rozdíl mezi povodní a záplavou

Povodeň je zaplavení území vodou, která se vylila ze břehů vodních toků nebo vodních nádrží (přehrad a rybníků), nebo která tyto břehy a hráze protrhla.

Záplava je vytvoření souvislé vodní plochy, která po určitou dobu stojí nebo proudí a může být způsobena i z jiných zdrojů než vodních toků, např. dešťovými srážkami, táním sněhu, z vodovodních zařízení a nádrží apod.

Funkci regulaci vody v krajině zastávají především vodní nádrže (suché-poldry, umělé i přirozené), přirozená koryta toků, které tvoří záplavové území (nivy).

Ochrana před povodněmi

Jako ochranu před povodněmi jsou prováděna následující opatření:

Preventivní opatření: stavba nádrží a revitalizace toků, sledování vodních stavů a včasné varování (vyhlašování stupňů povodňové aktivity povodňovými komisemi).

Technická opatření: především ve městech mobilní stěny a pytle s pískem, na vesnicích pak ochranné valy, pytle s pískem.

0

Diskuse


Zapojte se do diskuse!